Proč byla EET zrušena? Příběh projektu, který nevyšel

🕒 Naposledy aktualizováno 12. 6. 2026

První elektronická evidence tržeb (2016–2023) je učebnicový příklad státního projektu, který nesplnil, co sliboval. Stála miliardy na obou stranách — u státu i podnikatelů — slibovaný výnos se nikdy nepodařilo věrohodně doložit, do systému zasáhl Ústavní soud, covid ji fakticky ukončil tři roky před oficiálním zrušením. Tady je celý příběh: co se pokazilo, kdo na tom prodělal a proč se přesto stát pokouší o druhý pokus.

Šest let, čtyři rány

1. Komplikovaný rozjezd po vlnách (2016–2018). Evidence startovala postupně po oborech — což znamenalo roky nejistoty, kdo a odkdy vlastně musí evidovat. Do systému zasáhl Ústavní soud, který zrušil plánovanou třetí a čtvrtou vlnu i část povinností; náběh se tím dál zkomplikoval.
2. Sporná čísla (průběžně). Tehdejší vedení Ministerstva financí uvádělo výnos přes 12 mld. Kč ročně a celkem přes 35 mld. Kč. Pozdější vedení téhož úřadu mluvilo o reálných ~4 mld. Kč ročně. Když se dvě vedení stejného ministerstva liší trojnásobně, je to samo o sobě výpověď o tom, jak měkce byl přínos projektu měřen.
3. Covid jako tichý konec (2020). V březnu 2020 vláda evidenci pozastavila — a ukázalo se, že stát výpadek nijak dramaticky nepocítil. Povinnost se už nikdy neobnovila; poslední tři roky byla EET mrtvý systém, který běžel jen formálně.
4. Definitivní zrušení (2023). Vláda Petra Fialy evidenci k 1. 1. 2023 zrušila s argumentem, že přináší zbytečnou administrativu: provoz pokladen stál podnikatele zhruba 1,5 mld. Kč ročně, zatímco hotovost — jediné, co by se reálně evidovalo — měla do roku 2025 tvořit už jen asi pětinu plateb.

Kolik to celé stálo

Zdroje: NKÚ, MF ČR, ČT24, iROZHLAS (viz dole). Doložitelné přínosy jsou řádově nižší než náklady — vyšší výnosy (efekt „narovnání prostředí") se opírají o odhady, které se nikdy nepodařilo nezávisle potvrdit.

Druhá strana mince: kritika zrušení

Abychom byli féroví — kritiku si vysloužilo i samotné zrušení. Nejvyšší kontrolní úřad konstatoval, že zrušením EET správci daně ztratili „jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků". Spor o starou EET tak nikdy nebyl černobílý: projekt byl drahý a špatně měřený, ale úplné zahození dat o tržbách zase oslabilo kontrolu šedé ekonomiky. Přesně mezi těmito dvěma zkušenostmi se teď pohybuje EET 2.0.

Co se stát (snad) naučil: změny v EET 2.0

• Bez vln — povinnost vznikne najednou pro všechny obory, žádné roky nejistoty.
• Méně dat — jen 6 údajů, bez částek DPH; účtenka jen na vyžádání (konec povinného tisku, který lidé házeli do koše).
• Mírnější vymáhání — konec zavírání provozoven, kontroly cíleně podle analytiky.
• Úleva nejmenším — výjimky a přirážka pro paušalisty místo plošné povinnosti pro každého.
• Příspěvek na start — jednorázová sleva na dani 5 000 Kč v prvním roce evidence (propočet nákladů).

Jestli to bude stačit, ukážou až čísla — tentokrát je snad někdo bude měřit pořádně. Detailní srovnání parametrů staré a nové evidence najdete v článku EET 2.0 vs. stará EET.

Zdroje: NKÚ (kontrolní závěr k EET, 2024); MF ČR (tisková zpráva ke zrušení EET, 2022); ČT24, iROZHLAS, Seznam Zprávy, Hlídač státu (2022–2024); Wikipedie (historie EET). Ověřeno k 12. 6. 2026.